Co pomáhá obnově nervových buněk

29. srpna 2017 v 16:47 | přišlo emailem bez jména autora článku |  Články



Co pomáhá obnově nervových buněk

Obnova neuronů v mozku dospělého člověka byla po dlouhou dobu pokládána za
vyloučenou věc. Vědci se domnívali, že neurogeneze - vytváření neuronů - je
záležitostí dětského a velmi mladého věku a že s věkem zanikající neurony
nejsou ničím nahrazovány. Přesto se od 60. let 20. století objevovaly i jiné
názory. V roce 1998 byl prokázáno, že teorie o vymírajících, ničím
nenahrazovaných neuronech, není pravdivá. K neurogenezi dochází i v dospělém
věku. Po roce 2000 se pak objevují nová a nová zjištění. Bylo doloženo, že
jednou z důležitých oblastí vzniku nových neuronů je jedna část hippocampu,
oblasti důležité krom jiného pro lidskou paměť. A také že nové vytvářené
neurony se plně funkčně zapojují do už existující neuronové sítě.

Co je ve skutečnosti brzdou neurogeneze? Především stres, deprese a různé
psychoaktivní látky. To vše ji dokáže dočasně úplně zastavit. Narušuje ji
alkohol, nikotin, kokain a další látky. Ztráta nebo zbrzdění neurogeneze se
negativně projevuje na paměti a jiných poznávacích funkcích.

Neurogenezi naopak příznivě ovlivňují fyzická aktivita a aktivní duševní
činnost - v podstatě jakákoli: četba, luštění křížovek, různé kvízy,
setkávání s přáteli, koníčky, návštěva muzea či výstava i obyčejná
procházka.


Zázračná schopnost neuroplasticity aneb Starého psa novým kouskům..?

Mozek je tedy schopen sebeobnovy. A nejenom to. Mozek se ustavičně mění a
přizpůsobuje vnějšímu prostředí, optimalizuje svou činnost podle životních
podmínek svého nositele. Je-li poškozen úrazem nebo zdravotní příhodou
(například mozkovou mrtvicí), dokáže své funkce přenést do nepoškozených
úseků i z jedné hemisféry do druhé. Člověk se dokáže učit se novým věcem a
vytvářet si nové návyky v každém věku.

Mozek ovlivňují naše každodenní jednání, způsoby činnosti, kterými ho
zatěžujeme i ustálené zvyky. Aby se jeho podivuhodné schopnosti mohly
projevit, musí člověk být aktivní a veškerými možnými cestami činnost svého
mozku stimulovat.

Co podporuje tvorbu nových neuronů?

1. Fyzická aktivita

Fyzická aktivita a proces neurogeneze spolu těsně souvisejí. Zvýšená tepová
frekvence a průtok krve cévami například při sportovních aktivitách zvyšují
v mozku hladiny faktorů podporujících neurogenezi. Fyzická aktivita rovněž
podporuje vyplavování endorfinů, a snižuje tak hladinu stresových hormonů
(především kortizolu). Zároveň stoupá úroveň testosteronu, který neurogenezi
podporuje také. Chceme-li se bránit negativním projevům stárnutí těla i
mozku, je fyzická aktivita skvělou volbou. Spojuje oba tyto cíle. A nemusíme
zrovna zvedat činku nebo cvičit na strojích ve fitku. Stačí pravidelná
energická procházka, plavání, tanec nebo jízda na kole. Posílíme ochabující
svalstvo, prokrvíme pokožku a současně tímto příjemným způsobem zvýšíme
svoji mentální kapacitu.

Jinak řečeno, jakákoli činnost snižující napětí a stres podporuje
neurogenezi. Stačí si vybrat aktivitu, která bude vyhovovat vašemu vkusu,
která vás bude bavit.

2. Čilá mysl

Existuje mnoho způsobů, jak si zachovat svěží, pružnou a čilou mysl. Pomoci
nám v tom mohou nejrůznější činnosti. Ponecháme teď stranou výše uvedené
aktivity fyzické a zdůrazníme:

četbu - čtěte každý den; četba nutí k přemýšlení a hledání souvislostí,
podporuje představivost a budí zájem o všechno kolem, včetně jiných možných
druhů mentální aktivity;
studium nebo rozvíjení znalosti cizího jazyka;
hru na nějaký hudební nástroj, poslech hudby, zpěv;
kritické vnímání skutečnosti, hledání nových faktů, zkoumání a nalézání
pravdy;
otevřenost všemu novému, vnímavost vůči okolí, styk s jinými lidmi,
cestování, objevování přírody a světa, zájmy a koníčky.
velmi nedoceněnou a přitom velmi účinnou metodou podpory mozkové
činnosti je psaní rukou - podporuje paměť, rozvíjí představivost, aktivuje
mozková centra koordinující pohyb svalů, jichž se do procesu psaní zapojuje
až 500; dalším přínosem je uchování hybnosti a pružnosti kloubů a svalů
ruky, koordinace jemné motoriky.

3. Výživa

V souvislosti s naším tématem si musíme připomenout, že lidský mozek je ze
70 procent tvořen tukem. Tuk je součástí každé tělesné buňky, tedy i těch
mozkových, kde v podobě takzvaného myelinu jako jakási izolace obtáčí
nervová zakončení. Mozkové buňky si ho tvoří z cukrů, nečekají tedy, až jim
ho "potravou dodáme". Daleko více jde o to, abychom konzumovali tuky zdravé,
nepodporující vznik a rozvoj zánětu. Velkým přínosem pro zdraví jsou jistě
tuky obsahující nenasycené mastné kyseliny omega-3.

Řada lidí, když slyší pouhé slovo "tuk", začne se ošívat. Milovníci štíhlé
linie nakupují výrobky netučné nebo se sníženým obsahem tuku. Tyto výrobky
jsou nezdravé a často přímo škodlivé, protože tuk je v nich nahrazován
cukrem či jinými přísadami.

Zavrhovat šmahem veškerý tuk ve stravě je velká chyba. Jeho omezování musí
být přísně výběrové. Ztužené tuky v margarínech a průmyslově zpracovávaných
potravinách jsou pro tělo vysloveně jedovaté. Nenasycené mastné kyseliny
jsou pro něj naopak přínosem. Bez tuků tělo není schopné absorbovat vitamíny
A, D, E a K, které jsou rozpustné právě jenom v tucích. A všechny mají velký
význam pro činnost mozku. Stejně tak ale potřebujeme tuky nasycené, obsažené
v přírodních zdrojích, například ve vejcích, másle nebo sýru. Zdravá
konzumace tuků je tedy především otázkou výběru a míry.

Nízkokalorická výživa je dobrá věc, musí však být pestrá a vyvážená.
Každý ví, že mozek má velkou spotřebu energie. Po ránu dbejte na to,
abyste jí tělu dostatek dodali. Ovesné vločky s jogurtem a lžičkou medu se
mu určitě budou líbit :).
V průběhu celého dne nezapomínejte dostatečně pít. Čistou, nesycenou
vodu.



4. Třikrát "S"

Slunce - zdravé vystavení těla působení slunečních paprsků - to znamená
na 10-15 minut odhalit paže, výstřih, tvář - umožňuje tvorbu vitamínu D v
pokožce. Ten působí na růst hladiny serotoninu a mozkových faktorů přímo
podporujících neurogenezi.
Spánek - respektive jeho dostatek či nedostatek zásadním způsobem
ovlivňuje mozkovou činnost. Nedostatek spánku prokázaně zbrzďuje neurogenezi
v hippokampu, porušuje rovnováhu hormonů a způsobuje roztržitost, neurčitost
a zmatenost myšlenkové činnosti.
Sex - prokázaně zvyšuje vyplavování hormonů štěstí, endorfinů, snižuje
úzkost a napětí, snižuje stres a podporuje neurogenezi.

5. Meditace

Pozitivní přínosy meditace lidskému mozku a zdraví obecně jsou opravdu
důkladně vědecky zdokumentovány. Bylo opakovaně prokázáno, že pravidelná
meditace vede k nárůstu šedé mozkové hmoty ve více oblastech mozku včetně
hippokampu.

Meditace stimuluje rozvoj některých poznávacích schopností, zejména
pozornosti, paměti a soustředěnosti.
Umožňuje jasnější chápání reality, soustředění na přítomnost,
nezatěžování mysli minulostí či obavami z budoucnosti.
Během meditace mozek pracuje v jiném rytmu. V prvních fázích meditace
vykazuje zvýšenou aktivitu, která se projevuje vyšší amplitudou alfa vln. S
postupem meditace do dalších fází v něm pak vznikají delta vlny, které
souvisejí s tělesnou regenerací.
Meditace prováděná ve večerních hodinách mozek aktivuje a zároveň
zvyšuje produkci melatoninu, který je přímou součástí procesu neurogeneze.
Tělo se uvolňuje.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama